HANGOVER PAINTERS: AKČNÍK NR.34

Vlak Fest v Liberci a křest nového EP In Touch v Brodě 17.9.2011

     Dvojáky jsou v naší historii ojedinělé. Při pohledu do odehraných koncertů jsem zjistil, že poslední se uskutečnil 8. srpna 2009. Tehdy jsme jezdili s kapelou Pech.No, spoluhráči se mění, charakter dvojáků zůstává stejný. Lehká únava, lehké drogy, pitíčko a těžká rána. Pojďme se tedy podívat, jak to probíhalo tentokrát.

     Program na onu osudnou sobotu byl jasný. V 11 odjezd do Liberce, v 18 přesun do Brodu. V 10:45 jsem se tedy vypravil do zkušebny. Do tváře svítilo slunce, do uší hrál Tom Petty, do nosu táhl smrad tlejících těl v náhonu. V 11 jsem dorazil do zkušebny a nikdo tam ještě nebyl. I počal jsem vynášet komba a další serepetičky k hlavnímu vchodu. Když jsem toto dodělal, objevil se Halson dorazivší ve vypůjčené dodávce. Díky ní získá dnešní hraní nádech profesionality. Společně jsme naložili cajky a já se ještě rozhodl zakoupit v přilehlém Lidlu Bránik na cestu. Vypravivše se pro něj, objevil jsem na lavičce spícího Romana. V pohodě kámo. Roman si uložil kolo do zkušebny a pokračoval se mnou ku nákupu.
     Do Liberce jsme se tedy vypravili ve třech a v dobré náladě. První zastávka byla v Turnově, kde jsme nabrali u nádraží naší Anet, která na nás od Billy mávala salámem. Zastávka druhá byla u zkušebny 67 Cabaret v Liberci, kde jsme nabrali Mad Hattera Mirexe a jeho zapůjčený monstrózní basový aparát. Po složitém naložení jsme se vypravili k zastávce číslo 3, a to k liberecké nemocnici, kde jsme naložili Varana a Žanett. Poté jsme se přesunuli na Harcov do areálu zdejších kolejí, kde Vlak fest probíhal.
     Na Vlak fest jsme se dostali především díky vám, naši milí posluchači, takže ještě jednou díky za vaše fejsbukové hlasy!
     Po příjezdu cca ve tři čtvrtě na jednu jsme shledali, že se v areálu celkem nic zajímavého neděje. Zvukaři chystali, nohsledi stavěli věci, pomocí jakýchsi špagátů věšeli velkou LED obrazovku, tahali pivní sudy a nikdo si s ničím hlavu nelámal. Tak jsme si postupně natahali aparát na pódium, nazvučili a čekali, co se bude dít. V průběhu čekání dorazila Gábina moderátorka a jala se baliti našeho Miru. Mira se jal baliti špeka. Pořadatel nám oznámil, že začátek se posouvá, protože jedna kapela odpadla. Takže se místo ve dvě začne ve tři. To nám nevadilo, tak jsme v backstagi natočili Staropramen a zapadli do Vlaku, kde na druhé stagi točili asfalt naši kamarádi Experimental Cabaret.
     S příchodem třetí hodiny jsme se odpotáceli na pódium a mohli jsme začít. Moderátorka Gábina bavila pár příchozích (mezi nimi i Pecháče Volta a kluky ze Scoffers) tím, že neumí vyslovit náš název. Odpálili jsme to klasicky instrumentálkou Na hraně. Z celého hraní mám dost rozpačitý dojem. Nejen proto, že mi zase někde v půlce zalehly uši (což se mi děje teď už při každém koncertě), ale taky Roman byl poměrně na kaši, srazil Halsona a rozladil mu kytaru.
     Ve tři čtvrtě na čtyři jsme skončili písní Venku svítí slunce, sbalili cajky do auta, poslechli si jak Gábina pokračuje v neúprosném útoku na Mirexovy city a dělá s ním mikrofonní rozhovor, poté ještě vyzpovídala Anet a my se přesunuli do backstage stanu. Tam jsme k našemu příjemnému překvapení objevili obložené tácy plné vybraných salamů, sýrů, paprik, zelí a chlebů. Protože zrovna poblíž nebyla žádná kapela (Exil 51 se chystali na stagi), počali jsme debužírovati. Dorazil taky bývalý bubeník Pechu Medin, který si natočil pivní ledovou tříšť, protože někdo nastavil chlazení na maximum.
     Notně nasyceni a čím dál více ožráni někteří poslouchali Exil 51, někteří páně Hajnátorovy vinyly na druhé stejdži a nakonec všichni na hlavním podiu Xaviera Baumaxu. Když skončil, rozloučili jsme se a odjeli do zkušebny 67C vyložit basový aparát. Poté následovala benzínka, Brániky a veselá cesta do Brodu.
     Příjezd do Brodu byl poněkud hektický, protože tam zrovna probíhala akce Plastové městečko (Železný Brod je pyšný a největší producent PVC výrobků v Pojizeří). Cesta k In Baru byla tedy plná plastuchtivých lidí a nám nezbylo, než skrze ně nekompromisně projet. Pod kostelem hrála bigbítová kapela a kola naší dodávky drtila chodce, jejichž hlavy pukaly na vozovce. Zaparkovali jsme na parkovišti před Inem, z něhož se již linuly libé tóny zvukovky našich Intačáckých kamarádů. In Touch in In Bar. Po příchodu dovnitř jsme zjistili, že bubeníkovi Michalovi museli amputovat ruku, takže musí obsluhovat svoji druhou paličku plnovousem. In Touch dozvučili – akci zvučil kytarista z našich starých známých Morokweng Hugo, který se zároveň postaral o záznam a zvuk IT EP – a začali jsme se chystat my. Intačáci nám opět ochotně zapůjčili svoje vybavení (tentokrát kompletní), takže Halson počal ladit Tomstrův „STROUHAČ TSTR“, já Pítrsův „SIONIZÉR 3000“, Mirex si dal točáka, nasadil klobouk a nám bylo jasné, že to myslí vážně, Varan cvičně udeřil hajtku, Anet do mikrofonu řekla „V pohodě, kámo“ a Roman upadl. Na Rynku se dohrálo a In se začal nebezpečně plnit.
     Když už bylo lidí víc než dost, přišel k nám Tomstr s domluveným signálem („Tak už hrajte, ne?“) a my spustili ten den podruhé Na hraně. Ale tentokrát to bylo lepší. Lidé reagovali, odměňovali nás potleskem a pokřikem a byli všeobecně skvělí. Takže jsme až na jeden song přehráli všechno co máme a dali do toho všechny síly, které nám ještě zbývaly. Dohráli jsme Absolute Zero, mě praskla struna a uvolnili jsme místo pro In Touch. Ti se přichystali, prostor se zaplnil a my se těšili.
     IT začali hrát a byli jednoduše výborní. Energetická nálož jako vždy, tentokrát s extra porcí chutného koření: byl to samozřejmě křest jejich EP Nevinný odsouzení, které pokřtil zvukař Hugo, který si vzápětí zahostoval coby zpěvák. Párty a drinky pokračovaly Michal probouchl verbel, tak mu Varan musel půjčit svůj. Později se u kytary objevil další host - bývalý kytarista IT Thomas Džej Ejdž, takže songa Láska bolí hned dostala nostalgický nádech. Koncert vygradoval do finále a všeobecné nadšení neznalo mezí. IT skončili, začala se chystat jičínská Killerpanda a věci se začaly mlžit.
     Pivo, zvukovka Killerpandy, pivo, jsme před Inem, pivo, interakce s hlídkou městské policie a dva mlátící se opilci, pivo, koncert Killerpandy – mazec, nášlap, všechno spal, pivo, všichni z kapely jedou do Semil, já se rozhoduji zůstat, pivo, plodné i neplodné konverzace, pivo, naložení věcí IT, pivo, odchod do zkušebny IT a spát.
     Když jsme se po jedenácté ráno probudili, venku bylo zataženo a mírně poprchávalo. Kocovina se tvrdě přihlásila a retardace byla všeobecná. V brodském Lidlu tentokrát džus, strašná zábavovka na Rynku, výstava šperků na radnici, nádraží, vlak, zkušebna, Rokabar, Mirex, zkušebna, domů.
     Byl to náročný weekend, v Liberci to bylo nic moc ale ten Brod za to stál. Z těch našich (zatím) dvaceti letošních koncertů je In Bar ve vrchní trojce. A co se týče EP Nevinný odsouzení od In Touch, to můžu jedině doporučit. Kluci velice příjemně překvapili a nadchli a já jsem rád, že se jim daří a myslím, že s tímhle EP v arzenálu se jim bude dařit ještě líp! Takže díky za pozvání a za to, že jste! Howgh

[Filip, 22.9.2011]

zpět

news|

historie|

kapela|

celkem návštěv