HANGOVER PAINTERS: AKČNÍK NR.22

HP v Liberci, 18.5.2010

Jel sem z Práglu žlutym busem. poslouchal vážnou hulbu a čet članek o kolektivním nevědomí... Vykopnut krásnou hosteskou odpotácel sem se k radnici, navigován Varanem a její špickou věže, kerá je vidět všude... tam sem potkal Filipa, Anet a Žanet, ovšem nikoli tak i Varana, kerý do sebe mezitím doma lanařil kalorije. my šli do hospy zvané Žanetou Pohoda, ovšem menuje se Radost. pak mi bylo vysvětleno, že je to jakože v radosti do pohody... tam sme dali ňáký alkoholično pyčo... pak potkáme Varana na rohu, an má blbou náladu... cesta na Harcov, kdy sem se snažil Varana rozveselit trapnými hláškami a on mě mezitím udivoval svou znalostí mistní archytektury, ajko například dům, co je ve skutečnosti ponorka nautilus a tak... když sme dorazili, narazili sme do Halsona s Honzou a baryka (teda ešte předtim sme šli přes golden gate)... oni byli nasraný, že jako hrajem první... KUA... prej páč Ovčije kňahňje nám pučili škopky... ve vlaku to bylo pod heslem - sám v kupé - taky mi holky koupili ešte cestou bagetu, kterážto věc mě spasila... pak konečně další pivko a zvučení dvouhodinové... páč zvukař byl ušičky... David... hned se jal obdělávat Honzáka zezádu a prej je to on, kdo dělal splitko s pecháčema... ovšem nedokázal rozchodit ty středověký hradby repráků, pýčící se do výše zvící třích metrůf... tak sem se zatím seznámil s Katkou, co na nás odvážně přišla. pak sme začli a zjistili, že zvuk vůbec nejde ven... napadlo mě sice obrátit odposlechy do lidí, ale prej to byl blbej nápad... po třetím songu to tam najednou nějak samo skočilo... díky kámo... lidi ňák furt posedávali kecajíc a žbrndajíc pivsony... u pódija stál jeden člověk, se kterým sme se předtím seznamovali... pak při písni Bodej mě, příteli přesně verš - támhle je superman, po nebi letí - koukám, že je to realitou, neboť Žaneta osedlala nebeského oře a jala se jej krotiti... ke konci už u pódia postávalo lidí vícero... Inštrumentálnosť na závěr málo great!... pak si mě odchytla ňáká holka, že se jí to líbilo a hned nám nabídla hraní na ňákých dětských dnech... díky, kámo, legál!... na Ovčije kňahňje se najednou všichni zvedli z prdelí a šli pařiť... my sme také nezůstali pozadu a tak sme rozpoutali s Halsonem a Žanet a ňákym týpkem pogo svatého víta!... pak sme nekonečně dlouho kecali, zatímco byli všichni víc a více na mrdky... teda kromě mě... samozřejmě... pak sem šel ven blejt a přitom pozoroval pánský striptýz, přičemž ňáká čtrnástiletá dáma si měnila ošacení s tim týpkem... zajímavý... pak du dovnitř a vidím, že kapela se nám velmi dobře stmeluje... du za Halsonem pro oheň a on mi jen dá nedokouřenou startku a začne blít pod bar... ou... v pohodě kámo... pak sedim na báru a pozoruju nádhernej život, neboť hengouvři tančí na parketě a v klubu kromě nás už nikdo není... všechno se to páruje... to je to jaro... pak sme dali panáka s Voltem a Varan mě taky vytách na parket, kde sme dali už skoro deliriózní kanibalskej kruhovej tanec, při němž Žanet sebou sekla... i počali sme jí křísiti... halson do ní nalil vodu a začla mít hned lepší barvičku... z šedozelené přes bělobu krycí až po jemný nádech růžové... ze sálu se ozývala značně bujará hudba a já viděl celou tragikomičnost života... pak už zcela zrušený Varan mne žádal o povolení zmlátit Halsona... tak sem mu jej samozřejmě udělil a bavil se pozorováním jakých si zpomalených baletňo-bahenních zápasů v metrixovském bullet-timu... mno... my sme pak jeli tágem k Voltovi... druhý den sem se dozvěděl, že Varana táhl domů Filip a Varan se na konci cesty rozeběhl kamsi dopryč... u Volta to bylo eště veselé, neboť obvolával různé buchty ve tři v noci... žádná nepřišla... divim se... druhej den sem stáhnul halsona vo pade na bus a odkráčel kamsi... v Práglu ihned koncák se sborem, kde byli krásné švédky... oujé...

[Skippy, 1.6.2010]

zpět

news|

historie|

kapela|

celkem návštěv